Provětrávané fasády jsou typem vnějšího pláště budovy. Využívají se především u novostaveb, ale mohou být použity i při rekonstrukci starších budov. Jsou vhodné pro různé typy staveb, včetně bytových domů, kancelářských budov a škol, a v současné době jsou považovány za jednu z nejúčinnějších forem izolace.
„Jak již název napovídá, provětrávané neboli větrané fasády mají mezi vrstvou tepelné izolace a finálním vnějším obkladem provětrávanou vzduchovou mezeru, která umožňuje přirozenou výměnu vzduchu. Jedná se tedy o tzv. bezkontaktní zateplení,“ vysvětluje Ing. arch. Tereza Vojancová ze společnosti URSA, předního výrobce a distributora minerálních izolací.
Jak funguje provětrávaná fasáda?
Provětrávaná fasáda se skládá z několika vrstev, které mají různé funkce. Nejprve se na stěnu namontuje nosná konstrukce exteriérového obkladu. V případě, že je nosnou konstrukcí dřevo, je třeba v návrhu počítat s ochranou proti dešti. Dále se aplikuje vrstva tepelné izolace. „Nejčastěji používaným materiálem pro tuto vrstvu je minerální izolace. K zateplení větraných fasád lze použít například minerální izolaci ze skupiny výrobků URSA GLASSWOOL, jako jsou URSA FDP 2/V-S, URSA FDP 32/V-S, URSA KDP 2/V a URSA KDP 32/V,“ doporučuje architektka Tereza Vojancová.
Minerální izolace se umístí do prostoru mezi obvodovou stěnu a fasádu. Dle typu exteriérového obkladu se rozhodne o nutnosti použití difuzní fólie přes izolaci. Nakonec se upevní venkovní obklad. Mezi minerální izolací a samotnou pohledovou vrstvou fasády je nutné nechat provětrávanou mezeru, která pomocí proudění vzduchu odvádí vlhkost z konstrukce. „V případě, že použijeme minerální izolaci do skladby větrané fasády, umožňuje to domu, aby se difuzní odpor konstrukce snižoval směrem z interiéru do exteriéru. Díky tomu může být vlhkost odváděna skrze konstrukci a dále provětrávanou fasádou pryč. Tímto krokem výrazně snížíme riziko nárůstu vlhkosti v konstrukci, zajistíme dlouhodobě bezpečnou funkci izolace a podpoříme příjemné a zdravé prostředí uvnitř domu,“ shrnuje Vojancová jednu z jejich největších výhod. Tento typ fasády lze navíc realizovat při jakékoliv venkovní teplotě, jelikož montážní práce se mohou realizovat kdykoliv.
Bez minerální izolace to nepůjde
Jak již bylo zmíněno, klíčovou součástí větraných fasád je minerální izolace. „Minerální izolace má vysokou difuzní schopnost, což znamená, že umožňuje přirozenou výměnu vlhkosti mezi zateplenou stěnou a vnějším prostředím. Díky tomu, že je izolace aplikována z vnější strany stěny směrem do exteriéru, poskytuje největší možnou akumulaci tepla pro budovu v zimě. V létě naopak cirkulací vzduchu v provětrávané mezeře pomáhá snižovat vysoké teploty na fasádě. Tím dochází k výraznému snížení nákladů jak na vytápění, tak na provoz klimatizace,“ vysvětluje architektka Vojancová.
Díky provětrávané fasádě a minerální izolaci tak neuniká v zimě z domu teplo a v létě se budova nepřehřívá. Tím se šetří náklady na vytápění i provoz klimatizace. Výhodou minerální izolace jsou také její akustické vlastnosti – poskytuje vynikající ochranu proti hluku. A protože je na bázi skla, je nehořlavá, což zvyšuje i požární bezpečnost budov.
Funkční, estetické i ekologické řešení
Provětrávané fasády tak mají mnoho praktických výhod – kromě toho, že umožňují cirkulaci vzduchu, snižují riziko vzniku plísní a poskytují tepelnou a zvukovou izolaci, zvyšují také celkovou architektonickou hodnotu objektu. Jako vnější obklad lze na ně upevnit širokou škálu materiálů, například dřevo, kámen či plech. Díky této variabilitě se tak nabízí designově zajímavé kombinace, které zaručují originalitu a jsou moderní a nepřehlédnutelné. „Vnější obklad u provětrávaných fasád závisí na estetických a finančních požadavcích investora. Záleží také na ochotě věnovat se údržbě fasády během její životnosti. Při výběru obkladového materiálu je samozřejmě důležité zohlednit i lokalitu, například kvůli památkové ochraně nebo jiným omezením na vzhled budovy,“ radí Tereza Vojancová a doporučuje zvážit nejen estetickou, ale i ekologickou stránku věci.
Dotace z programu Nová zelená úsporám
Přes neizolované obvodové stěny uniká 25 až 40 % tepla, pomocí kvalitní izolací lze však tyto ztráty velmi účinně snížit a dosáhnout významných úspor nákladů na vytápění i chlazení. Na zateplení obvodových stěn rodinných domů lze navíc v současnosti využít také dotaci z programu Nová zelená úsporám. Ta může činit až 50 % celkových vynaložených nákladů (max. 650 000 Kč). Investice do zateplení se tak majitelům domů vrátí během několika let.
