Ve Skandinávii, která bývá i pro svůj specifický „hygge“ styl vnímána jako arbitr progresivního a komfortního bydlení, mají dřevostavby dlouhou tradici. Například ve Švédsku je ze dřeva postaveno celých 70 % rodinných domů. Ještě silnější pozici přitom mají ve Spojených státech – devět z deseti rodinných domů jsou zde právě dřevostavby. U nás naproti tomu začala popularita dřevostaveb stoupat až v posledních deseti či patnácti letech, kdy jejich podíl mezi novostavbami značně narostl. „V současné době představují dřevostavby asi 16 % novostaveb u nás. V roce 2012, tedy před pouhými jedenácti lety, se tento podíl pohyboval okolo 10 %,” vysvětluje ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů Lenka Trandová. Podle Lukáše Černíka, jednatele developerské společnosti Licern, se bude tento podíl stále navyšovat. „V Lucernu stavíme výhradně dřevostavby, zejména pro jejich nízkou energetickou náročnost,“ říká.
„V minulosti bylo v Česku obvyklé stavět z masivních materiálů, jako jsou cihly a beton, protože se lidé domnívali, že vydrží déle,“ říká Petr Antl, projektový manažer společnosti Saint-Gobain, která se mimo jiné zaměřuje na dodávání stavebních materiálů právě pro dřevostavby. „České veřejnosti ukazujeme, že dřevostavby jsou naopak dlouhodobým a udržitelným řešením,“ vysvětluje.
Udržitelný sen: dřevostavba s fotovoltaickými panely
Energetická úspornost je v současné době daná zákonem pro všechny novostavby, u těch ze dřeva je ovšem snazší povinných parametrů dosáhnout. „Ideálu nízkoenergetického bydlení jdou dřevostavby naproti. Nekumulují teplo do zdí, takže na jejich vytopení stačí menší množství tepla,“ vysvětluje Tomáš Korecký, odborník na dřevostavby ze společnosti Rigips, Saint-Gobain. „Tato vlastnost se hodí i v létě, kdy přebytečné teplo nezadržují. V interiéru je pak příjemně, i když venku panují vedra,“ dodává. I přes základní energetickou nenáročnost je však podle Petra Antla vhodné doplnit dřevostavbu dalšími udržitelnými technologiemi. „Výhodná je například kombinace s fotovoltaickými panely, díky nimž si obyvatelé mohou vyrábět část energie sami,“ říká odborník ze Saint-Gobain. Šetrné nemusí být dřevostavby pouze k našim peněženkám, ale i k životnímu prostředí. Zatímco na 100 m² zděné stěny tloušťky 440 mm padne 30 tun cihelných bloků, na lehkou sádrokartonovou konstrukci dřevostavby je potřeba jen 5 tun materiálu. Nižší hmotnost znamená nižší náklady i emise spojené s dopravou. Navíc lze sádrokartonové desky snadno recyklovat.
Nejen šetrnost však dělá z dřevostaveb ideální „bydlení budoucnosti“. V dnešním zrychleném světě oceníme máloco tolik jako rychlou realizaci. „Jednou z hlavních výhod dřevostaveb je jejich rychlá montáž. Na základní realizaci stačí v průměru několik týdnů,“ vysvětluje Petr Antl. Přípravu stavby může urychlit i využití takzvaných systémových řešení – tedy předem vybraných komplexních souborů stavebních materiálů, u nichž má výrobce vyzkoušenou vzájemnou kompabilitu.
Ticho nade vše
Další věcí, která v dnešním dynamickém světě mnohým schází, je ticho a klid. Konstrukce dřevostaveb mají velmi dobrý akustický komfort. Při jejich realizaci je však důležité dbát na kvalitní provedení. „Důležitou roli hraje takzvaná kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí, tedy to, jak konstrukce odolává šíření hluku, který vzniká mechanickými nárazy např. skákáním, dupáním a chůzí,“ vysvětluje Tomáš Korecký. Zvuky podle něj perfektně tlumí takzvaná suchá podlaha s kvalitní izolací, jejíž pokládku lze navíc provést bez jakýchkoli vlhkých procesů. „Suchá podlaha je lehká a nezanáší vlhkost do konstrukce, což z ní dělá ideálního kandidáta právě pro lehké trámové stropy v dřevostavbách,“ říká odborník z Rigipsu.
Existuje mnoho důvodů, proč jsou dřevostavby takřka definicí moderního bydlení. Je tedy pravděpodobné, že budou brzy i u nás jedním z nejčastějších typů novostaveb, stejně jako v severských zemích.