Soutěž

V programu Nová zelená úsporám aktuálně běží dvě kontinuální výzvy, které majitelům rodinných i bytových domů nabízí dotace na celou řadu energeticky úsporných opatření.

Situace na českém trhu nemovitostí je nadále příznivá, odborníci očekávají v roce 2016 konsolidaci hlavních hráčů na trhu, specializaci na best-in-class aktivity a růst kvality projektů. Pokračovat bude pozvolný růst cen, zejména v rezidencích, a přibývat bude českých subjektů v oblasti investic. V Praze však dojde ke zpomalení výstavby a bez jasných pravidel a koncepce územního rozvoje bude dopad na odvětví silnější. Vyplývá to z pravidelného lednového průzkumu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), jehož cílem je odhalit nejvýraznější trendy na trhu nemovitostí v letech 2016–2017.

Majitelé domů mohou podávat žádosti o dotace v programu Nová zelená úsporám. Díky předchozím výzvám je každý desátý dům v Česku parametry pasivní. Nové pasivní bytové domy však letos na podporu nejspíš nedosáhnou.

Realitní trh v České republice je na tom nyní nejlépe od dob finanční krize. Zákazníky motivují k nákupu extrémně nízké sazby hypoték. Banky ochotně půjčují peníze na výstavbu nových projektů. Účastníci fóra expertů v oblasti rezidenční výstavby Strictly Residential, které se konalo ve středu v Praze, ale vidí problém v legislativě. Nestabilní legislativní a úřední prostředí může způsobit, že bude v následujících třech letech nedostatek nových bytů.

Jak efektivně hospodařit s vodou? Stát chystá dotační program, který podpoří zužitkování dešťové vody v domácnostech. Motivovat lidi k úsporám má i navýšení poplatků za odběr podzemních vod.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR k 15. červenci 2015 ukončily příjem žádostí o dotace na energeticky úsporné rekonstrukce rodinných domů. Žadatelé o příspěvek měli v letošní výzvě k dispozici celkem 900 milionů korun, které vyčerpali přesně za dva měsíce.

Podzimní a zimní měsíce přinášejí každoročně nárůsty vloupání do chat a chalup. Za celý rok je jich běžně přes 4 tisíce ohlášených policii a další tisíce se odhadují jako nenahlášené. Až 80 % těchto vloupání končí bez dohledání viníků. Zloději využívají faktu, že víkendová letoviska a chatařské kolonie zůstávají mimo sezónu opuštěné a lidé tam často nechávají cenné věci, které zloději mohou snadno zpeněžit. Zabezpečené objekty ale zloději jen přejdou a loupí tam, kde nenarazí na větší překážky.

Více než 1 600 domů v České republice splňuje podmínky pasivního domu. Češi se do stavby pasivních domů pouštějí stále častěji, pasivní domy se stávají mainstreamem. Dokládají to statistiky Centra pasivního domu, dle kterých se již bezmála 10 % všech novostaveb rodinných domů staví v pasivním standardu. Hlavními důvody jsou eliminace tepelných úniků a následná úspora energie.

Zima „od nohou“ trápí mnoho lidí bydlících v přízemí nad sklepem nebo garáží, a to přestože hodně topí. Na vině je chlad, který prostupuje podlahou bytu, tedy stropem těchto nevytápěných prostor. Zároveň tudy uniká drahocenné teplo. Na zateplení těchto místností však myslí málokdo. Řešení, které dávají lamelové desky Fasrock LG1, je přitom účinné, rychlé a realizačně tak snadné, že ho lehce zvládnou i svépomocní stavebníci. Tyto desky z kamenné vlny ROCKWOOL mají zkosené vnější hrany a jsou již povrchově upraveny bílým nástřikem, takže je stačí pouze nalepit bez nutnosti je jakkoli dále povrchově upravovat.

V Česku žije zhruba 13 procent domácností v bytových nebo rodinných domech, které byly postaveny před téměř 100 lety. Dalších přibližně 33 % Čechů obývá domy staré 45 let až 95 let. Podle údajů z rodinných účtů vyplývá, že průměrná česká domácnost dlouhodobě utrácí téměř polovinu svých běžných výdajů za potraviny a bydlení (zhruba 43 %). O něco dominantnější z těchto dvou kategorií jsou výdaje za bydlení (přibližně 22 %), kam počítáme náklady na elektrickou a tepelnou energie, plyn a paliva. V praxi pak platí úměra – čím starší bytový nebo rodinný dům, tím jsou náklady na energie zpravidla větší. Problém představují hlavně nezateplené domy s úniky tepla.