Průzkum ARTN: realitní experti věří v řízený dialog o územním rozvoji

0
12480649 - plan a country house on a colored background

Nejvíce očekávanou událostí letošního roku je konečné dořešení
Pražských stavebních předpisů, za klíčovou je považována novela
Stavebního zákona. „Stejná očekávání však měli účastníci průzkumu
i v loňském roce. Situace je tedy podle většiny aktérů nemovitostního
trhu nadále zoufalá, a to i přesto, že ekonomicky se realitnímu trhu
daří velmi dobře,“ uvádí k výsledkům průzkumu Monika Kofroňová,
tisková mluvčí a manažerka ARTN.

Stabilizace nájmů

Největší změnu očekává většina respondentů v oblasti rezidencí.
I přes mírný růst cen vlivem výhodných úrokových sazeb poptávka po
bytech kulminuje a lze tedy očekávat během těchto dvou let bod zlomu.
V kancelářském segmentu lze předpokládat stabilizaci nájmů a ozdravení
nájemních podmínek s ohledem na snížený objem nabídky nových prostor
v Praze. Téměř čtvrtina účastníků šetření se domnívá, že dlouho
očekávané změny nyní nastanou v oblasti zprostředkova­telských služeb,
kde se projeví vliv dopadu regulace a kultivace prostředí v souvislosti
s přijetím zákona o poskytování služeb realitních zprostředkovatelů.
Pozitivní sentiment přetrvává v oblasti investic, který je však
determinován limitovanou nabídkou kvalitních projektů.

Nejhůře dopadl vliv fungování státní správy

V hodnocení vlivů na realitní sektor je patrná stále rostoucí důvěra
v domácí ekonomiku. 75 % dotázaných považuje domácí ekonomiku za
nejvýznamnější pozitivní faktor. Naopak za nejsilnější negativní faktor
označilo 55 % respondentů vliv fungování státní správy a samosprávy. Pro
srovnání lze uvést, že v loňském roce se na tuto nechvalnou pozici
dostala legislativa s 50 %.

Nejvyšší nárůst nových projektů je poprvé v historii průzkumu ARTN
očekáván na trhu průmyslových a skladových prostor (83 % dotazovaných).
Z hlediska lokací se pozornost obrací rovnocenně na Brno a Plzeň, dále
Ústí n. Labem, Ostravu a Liberec. Na druhém místě jsou rezidence, kde
stále převládá nová bytová výstavba v Praze a s odstupem pak Brno,
Plzeň a Hradec Králové. Na žebříčku krajských měst se v celkovém
potenciálu pro nový development umístilo na prvním místě Brno, na druhém
Plzeň a na třetím Hradec Králové, ovšem jen těsně před Ostravou.

Největší odpovědnost má nést zastupitelstvo

Letošní průzkum se zaměřil také na názor odborníků na koncepci
dalšího směřování hlavního města Prahy a územního rozvoje měst.
„Primární odpovědnost za strategický rozvoj leží na zvolených
zástupcích, kteří by měli mít dlouhodobou vizi, jasnou koncepci a podle
ní nastavili mantinely pro další směřování hlavního města,“ komentuje
tuto část průzkumu Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN. Podle 85 %
respondentů by největší odpovědnost mělo nést zastupitelstvo v čele se
starostou/pri­mátorem a jeho výkonná složka stavební úřad. Naopak
nejmenší odpovědnost podle bodového hodnocení dosáhla politická uskupení
a zájmová a občanská sdružení.

Zajímavé výsledky přineslo srovnání 5 nejdůležitějších
kritérií, které by měla Praha naplňovat, aby mohla být označena za
evropskou metropoli (viz tabulka níže). „U naprosté většiny
dotazovaných realitních expertů se kritéria shodují jak z jejich pohledu
aktéra na nemovitostním trhu tak z pohledu občana a obyvatele Prahy,“
doplňuje Monika Kofroňová a dodává, že v rámci průzkumu jednoznačně
převládá názor, že k definici takto zásadního veřejného zájmu by se
měli sejít zástupci všech zainteresovaných.

Potvrzuje to i vysoké procento oslovených odborníků (91 %), kteří
zastávají názor, že soukromý sektor by se měl zapojit do územního
rozvoje jako přizvaný partner a že stávající úroveň spolupráce je
v Praze nízká (61 %) až velmi nízká (20%). O něco lépe funguje
spolupráce v krajských městech, 30 % se domnívá, že je dokonce
postačující. Zdenka Klapalová výsledky dále rozvádí: „Odborná
veřejnost stojí o kvalitně řízený dialog o územním rozvoji a jsme
přesvědčeni o tom, že vzájemná diskuse může být pro všechny
zainteresované strany přínosem.“ V rámci poskytnutých komentářů se
odborníci také shodují na tom, že pro další rozvoj českého realitního
trhu je důležitá především transparentní spolupráce, celková změna
atmosféry a omezení klientelismu.

V odpovědi na závěrečnou otázku průzkumu – co by sami experti
přáli českému realitnímu trhu do příštího období – je nejčastěji
zmiňována prosperita a zdravý rozum.