Mýtus
č.1
Moderní technologie a náročnější výstavba energeticky
úsporné domy a byty prodražuje. Proto jsou ceny pasivních bytů mnohem
vyšší než těch klasických.
Na trhu s novým bydlením panuje mezi developery velká konkurence. Proto
projekt, který chce uspět, musí být konkurenceschopný. A to se týká
zejména ceny. „Pořizovací cena energeticky úsporných bytů JRD je
srovnatelná s cenou ostatních kvalitních projektů v dané lokalitě.
Přivedlo nás k tomu dvanáct let nabírání zkušeností s výstavbou
nízkoenergetických a pasivních domů, kdy jsme vyvíjeli nové materiály a
stále zdokonalovali stavební postupy. Dnes umíme stavět vysoce kvalitní
stavby nejvyšších energetických standardů za ceny srovnatelné
s běžnými neúspornými byty. A na rozdíl od nich klient v pasivním
bytě získá velmi komfortní a především zdravé bydlení, které výrazně
šetří provozní výdaje,“ uvádí Jan Řežáb, majitel JRD.
Mýtus č. 2
Koupě pasivního bytu se nevyplatí. Prezentované úspory jsou
navíc hypotetické, ty skutečné jsou pak mnohem nižší.
Investovat do energeticky úsporného bytu, který svým obyvatelům
vytvoří zdravé prostředí se stále čerstvým vzduchem, se vyplatí.
Klasické domy spotřebují minimálně 90 kWh/m2 ročně, zatímco energeticky
pasivní budova méně než 15 kWh/m2, takže úspora nákladů je znatelná.
Bydlení v pasivním domě s sebou přináší oproti běžné novostavbě
čtyřikrát až šestkrát nižší náklady na vytápění a roční úsporu
7 až 15 tisíc korun.
„Tvrzení, že pasivní byt a jeho následný provoz jsou dražší a
prezentované úspory pouze hypotetické, lze snadno vyvrátit. My se výstavbou
úsporných bytových domů zabýváme několik let a skutečnou výši
nákladů můžeme doložit konkrétními čísly a výsledky. Měření
v pasivním bytě našeho klienta v Ecocity Malešice jasně ukázalo, že
reálná spotřeba tepla na vytápění v jednotce o velikosti 58 m2
s řízeným větráním s rekuperací tepla byla pouhých 2,5 kWh/m2/rok,“
upřesňuje Jan Řežáb.
„Obyvatelé tohoto bytu, ve kterém žije dvoučlenná domácnost,
přitápěli za minulou zimu pouze 4×, když teplota výrazněji klesla a
nesvítilo sluníčko. Jinak se byt díky rekuperaci standardně vyhřál teplem
ze slunce, spotřebičů a lidských těl nad 21 °C a pocitová teplota byla
díky dokonalým izolacím a neexistenci průvanu ještě vyšší. Spotřeba
energie na vytápění činila celkem 148 kWh ročně, což je při průměrné
ceně elektřiny 4,83 Kč za kWh pouhých 715 Kč.“
Mýtus č. 3
Evropská legislativa zavazuje členské státy EU svou směrnicí
EPBD II k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energií. Jedná se
o nepřiměřenou regulaci trhu, která povede k zdražování
nových bytů.
„Tato směrnice zdaleka není tak přísná. My již 12 let stavíme
energeticky úsporné domy, splňující normy platné pro rok 2020. Nařízení
nevyhovuje pouze developerům, kteří neumí stavět v energeticky úsporném
standardu, a proto se jim může stavba prodražit. Pro klienty navíc vyplývá
z daného předpisu mnoho pozitiv. Dostanou větší možnost kupovat
kvalitnější byty, které jim přinesou úspory v provozních nákladech a
zdravé vnitřní prostředí. Řada z nich to oceňuje už nyní, což
potvrzují prodeje našich pasivních bytů. Kolem 90 % jich máme prodáno
ještě před kolaudací. Již v srpnu jsme překročili náš plán prodejů
na letošní rok. To je jednoznačným důkazem růstu zájmu o kvalitní
úsporné a zdravé bydlení,“ vysvětluje Jan Řežáb.
Mýtus č. 4
V pasivních domech a bytech se nesmějí otevírat okna, a proto
v nich není čerstvý vzduch.
„Toto je asi nejznámější mýtus, který se absolutně nezakládá na
pravdě. Okno si v pasivním domě samozřejmě otevřít můžete. Proč se
však nechat obtěžovat hlukem či prachem z ulice, když to není nutné?
Výměnu vzduchu totiž zajišťuje automatický systém řízeného větrání
za pomoci rekuperační jednotky. Ta se zároveň stará o udržování
příjemné stabilní vnitřní teploty. V zimě byty ohřívá a v létě
v nich udržuje příjemný chlad,“ říká Jan Řežáb.
Mýtus č. 5
Pasivní byt bez přístupu čerstvého vzduchu má špatný vliv na
zdraví jeho obyvatel.
Je to přesně naopak. V pasivním bytě je díky řízenému větrání
s rekuperací zajištěn stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu.
Nehromadí se zde oxid uhličitý, jehož vysoká koncentrace způsobuje
zdravotní obtíže. Čidla v bytě hlídají optimální hladinu vlhkosti, aby
se netvořily nebezpečné plísně, nebo aby zde nebyl příliš suchý,
dráždivý vzduch. Rekuperační jednotky mají prachové filtry, které
brání pronikání nečistot. Mohou být vybaveny i pylovými filtry, což
ocení zvláště alergici, astmatici a lidé s oslabenou imunitou.
