Tepelné mosty jsou typické pro domy postavené v 70. nebo 80. letech 20. století. K jejich eliminaci je odborníky doporučováno zateplit dům komplexně. „Vnějším zateplením objektů starých 30 a více let lze dosáhnout výrazné úspory peněz za vytápění. Teplo však často i nadále uniká skrze špatně izolované podlahy, okna, dveře, stropy či střechy. Zkrátka všude, kde dochází ke styku různých druhů stavebních materiálů,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení výrobců pěnového polystyrenu.
Nejčastěji opomíjenými částmi budov jsou ty těsně přiléhající k zemi, tzv. sokl, a u podsklepených budov spodní stavba. Při chybějícím či špatně provedeném zateplení zde dochází k promrzání základů, což může vést k tvorbě tepelných mostů a koutových plísní. Ačkoli tak Češi zateplují své domy čím dál více a spotřeba osvědčeného pěnového polystyrenu stoupá, na důležitou izolaci soklu se stále zapomíná. „Nezateplení soklové části domu je častou chybou. Vznikne tím tepelný most se všemi svými negativními vlivy – od úniku tepla z domu přes výskyt plísní,“ varuje Zemene.
Pozor na správný výběr nenasákavého izolačního materiálu
Zmíněné části domu, ale i zdivo přiléhající k chodníkům, balkonům, nástřešním konstrukcím nebo terasám, je navíc nevhodné zateplovat nasákavým izolačním materiálem. Odborníky doporučeno je v těchto případech použít pěnový polystyren, který lépe odolává působení vlhkosti a mrazu. V ideálním případě by měl polystyren sahat minimálně do výšky 300 mm nad terén nebo nad přiléhající konstrukci, kde hrozí kontakt s vodou.
Co hrozí při použití nasákavého izolantu?
Zateče-li voda do zateplovacího systému s nasákavým izolantem, hrozí znehodnocení zateplení a nutnost výměny izolačního materiálu. Po navlhnutí je potřeba ho vyjmout a nechat vyschnout, což bývá často technicky komplikované. Nasáknutý izolant je navíc náchylnější k přetrhnutí, takže nakonec může dojít ke kompletní výměně materiálu, což v konečném důsledku prodraží vaši investici.