Kvalitně zateplená střecha sníží náklady na vytápění o 11 %
Energetickou náročnost domu udávají zejména tepelně technické
parametry jeho konstrukce. K největším tepelným ztrátám dochází přes
obvodové stěny, okna a střechu. Právě tudy uniká velké množství tepla,
neboť teplý interiérový vzduch je lehký a přirozeně stoupá vzhůru, kudy
nedostatečně přizpůsobenou střechou uniká ven. Střecha proto bývá
často nedílnou součástí komplexní rekonstrukce domu, která si klade za
cíl snížit energetické ztráty. Trendů v této oblasti je dnes celá
řada. Jedním z nich je kvalitní tepelná izolace střechy, která zabrání
únikům tepla a zároveň prostupování slunečního záření, které
způsobuje přehřívání interiéru v letním období. Celkovým zateplením
budov dochází k 50% snížení nákladů na vytápění, zateplení střechy
se na něm podepisuje z 11 %. „Oblíbenou variantou je instalace
sendvičových izolačních panelů v kombinaci s vnějším plechovým
povrchem střešního pláště. Plech, zejména ocel, kromě termoizolačních
vlastností vyniká až desetkrát nižší hmotností oproti těžkým
střešním krytinám. Díky tomu nevyžaduje novou ani náročnou střešní
konstrukci,” uvádí Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se
zabývá výrobou a montáží lehkých střešních krytin.
Hybridní solární střecha vyrábí vlastní elektřinu i teplo
Od roku 2010 až do současnosti trvá také zájem českých domácností
o instalaci fotovoltaických panelů, solárních termických kolektorů či
inovativních hybridních solárních systémů. Ty jsou kombinací klasických
fotovoltaických článků s tepelnými trubicemi a dokážou vyrobit nejen
elektrickou energii, ale i teplo na ohřev vody k vytápění či
sprchování. Alternativou jsou pak střešní tepelná čerpadla, která se
instalují ideálně na ploché střechy a která úspěšně fungují pouze
jako doplněk již zateplených budov. „Střešní čerpadla mohou odebírat
tepelnou energii i při teplotě venkovního vzduchu –25 °C, který
následně ohřejí na 60 °C v podobě radiátorové vody,” vysvětluje
Nikodým. Ekologickou variantou pro snižování energetické náročnosti domů
je pak takzvaná „zelená střecha”. Plochá konstrukce osázená zelenou
vegetací plní nejen estetickou funkci a chrání střechu před
nepříznivými klimatickými podmínkami a vlhkostí, ale dokáže snížit
tepelné ztráty domu až o polovinu. Zajímavostí pak je, že ve Francii byl
schválen zákon, podle něhož musí být zelená vegetace nebo solární panel
součástí střech všech nových budov, které stojí na komerčních
pozemcích.
Budovy spotřebují až 40 % celkové energie v Evropě
Snižování energetické náročnosti budov patří k hlavním cílům
ekologicky přátelských plánů a směrnic Evropské unie. Podle nich by se do
roku 2020 měla energetická náročnost všech stávajících budov snížit
o 20 % a všechny nově postavené budovy by měly mít téměř nulovou
spotřebu energie. Podle odborníků totiž patří budovy mezi největší
spotřebitele energie na světě. Na celkové spotřebě energie v Evropské
unii se podílejí až ze 40 %. Evropské směrnice se proto dnes promítají
také do české legislativy a denní praxe tuzemských stavebních firem a
běžných domácností. Podle údajů Českého statistického úřadu je
u nás více než 1,5 milionu rodinných domů a 211 252 bytových domů
s celkem 2,416 milionu bytů, což dohromady dává zhruba 156 226 tisíc m2
vytápěné plochy. Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu zase ukazují,
že nejvíce energie se spotřebuje právě na vytápění (68 %). Ideální
energeticky úsporné domy by měly mít roční spotřebu energie okolo 50–70
kWh/m2. Spotřeba u nízkoenergetických domů tradičně činí zhruba
15–30 kWh/m2, u pasivních domů pak 5–15 kWh/m2. Hladina energie domů ve
starší výstavbě a současných novostaveb se pro srovnání pohybuje od
100 do 200 kWh/m2.