„Na začátku je důležité nepodcenit výběr správného sádrokartonu. Například v řadových domech nelze v podkroví použít jiný sádrokarton než ten červený, který má vyšší odolnost vůči vysokým teplotám při požáru. Do koupelny je ideální zelený – je impregnován a má tudíž zvýšenou odolnost vůči vlhkosti. Ten běžný sádrokarton je bílý či šedý, prodává se ale také modrý typ s vysokým zvukovým útlumem,“ popisuje Richard Klička, odborník na stavbu z projektových marketů Hornbach, a dodává: „Pro tvarované stropní podhledy je třeba použít sádrokartonové desky, které lze ohýbat.“
Nosná konstrukce
Sádrokarton je vlastně deska, která musí být něčím nesena. Pro tento účel se prodávají chytré systémové komponenty tenkostěnných nosných SDK profilů z hliníku včetně kotvícího materiálu, anebo ho lze ukotvit na dřevěné rošty. Mezi základní příslušenství sádrokartonových konstrukcí patří:
- o krokvové závěsy, stavěcí třmeny, přímé závěsy, pérové rychlozávěsy
- o spojky profilů, dráty s okem, péřové spojky, křížové rychlospojky, úhlové kotvy
- o více typů šroubů a vrutů, zatloukací a kovové hmoždinky
Při stavbě ze sádrokartonu je také důležité vybrat správný typ izolace, která vyplní nosnou konstrukci. Podstatné je volit nejen konkrétní typ, materiálovou skladbu a fyzikální vlastnosti, ale i tloušťku. To vše podle toho, jak je potřeba izolovat teplo a zvuk. „Od izolace sádrokartonové podlahy očekáváte dostatečný kročejový útlum, od izolace příček zase ochranu před hlukem ze sousedních místností, od izolace stropních podhledů a obvodových stěn včetně šikmých střech minimalizaci úniku tepla,“ vysvětluje Richard Klička z Hornbachu.
Důležité je také mít připravené příslušné nářadí – vodováha, vrtačka, vrtáky, šroubováky, měřící pomůcky, nože s vyměnitelným ostřím, nůžky na plech, pila ocaska, nerez stěrky, brusné mřížky, hoblík na hrany, nerez hladítko, špachtle a nebozez.
Jak pracovat se sádrokartonovou deskou
Desky se řežou nožem. Nejprve se nařízne lícový povrch desky, poté se deska otočí a zlomí. Rub se nakonec dořízne. Složitější výřezy zvládne pila ocaska. Otvory pro vruty snadno udělá nebozez – ruční pravotočivý vrták o různých průměrech. Hrany řezů se upravují pomocí hoblíku na hrany.
Vrtání do sádrokartonu
Vrtání do sádrokartonu má svá pravidla. Ke konstrukci se připevňují šrouby typu TN. „Do kovové konstrukce musí být hloubka zašroubování šroubu skrz kovový profil alespoň 10 mm, to znamená, že k jednoduchému opláštění deskou o tloušťce 12,5 mm použijete TN šrouby dlouhé 25 mm. V případě dřevěné podkonstrukce je třeba, aby hloubka zašroubování do dřeva byla alespoň taková jako tloušťka desky, ovšem minimálně 20 mm,“ radí Richard Klička z Hornbachu.
Tmelení spár a hran šroubů
Postup tmelení sádrokartonu je snadný. Nejprve sáhněte po práškových spárovacích tmelech, které se po zaschnutí přebrušují, pro finální vrstvu se používají tmely pastové. Výztužné pásky nalepte na suché desky a přetmelte je. Může se také použít skelná páska, která se vkládá do tenké vrstvy čerstvě naneseného tmelu a poté se přetáhne lehce hladítkem s tmelem.
Tmel po zaschnutí přebruste brusnou mřížkou, pozor však na to, aby nebyla porušena výztužná páska a přiléhající povrch sádrokartonových desek. O něco obtížnější je tmelení vnitřních koutů a vnějších rohů, stejně jako napojení tmelových desek na okolní konstrukce – obzvláště tam může v budoucnu dojít k prasklinám a poškozením, pokud nebudete postupovat správně.
Povrchová úprava sádrokartonových desek
Po zatmelení a přebroušení je vhodné povrch desek penetrovat, aby došlo ke sjednocení nasákavosti povrchu. Jinak lze po zaschnutí penetrace použít jakoukoli běžnou povrchovou úpravu – malování, tapetování, keramický obklad atd. Vždy je jen třeba vybrat materiály, které jsou vhodné pro nanášení na sádrokartonové povrchy. „Malujte válečkem anebo barvu nastříkejte, nedoporučuji klasickou malířskou štětku. Sádrokarton je obkladovým materiálem, proto jej rozhodně nezakrývejte dřevěnými palubkami – ty se kotví přímo na nosnou mříž z latí,“ upozorňuje Richard Klička z Hornbachu.