Velký test vrtaček: Které vám dobře poslouží a jaké raději nekupovat?

Síťová či bezdrátová, s příklepem nebo bez… Kutilům, kterým vrtá hlavou, jakého pomocníka do dílny vybrat, mohou pomoci výsledky zkoušek, jimž spotřebitelská organizace dTest podrobila 27 vrtaček. V praxi se rychle ukázaly přednosti i slabiny jednotlivých typů a našly se i modely, které vůbec nezvládly zátěžový test.

0

Odborníci se vrtačkám věnují pravidelně. Akumulátorové vrtačky (s příklepem i bez), na které byl zaměřený loňský test, však byly letos v menšině. Nad 12 aktuálními modely tohoto typu měly leckdy nejen početní převahu síťové vrtačky. Na konečné známce se nejvíce podílely praktické zkoušky, které zahrnovaly vrtání, například do vápence, bukového dřeva nebo železa, příklepové vrtání do žuly a betonu (pouze u modelů s příklepem), ale i šroubování. Jemná práce s vruty byla vyzkoušena na bukových špalících a kovové destičce s předvrtaným otvorem.

Při vrtání vede drát

Vrtání se stalo královskou disciplínou síťových vrtaček, které jak ve zkoušce s příklepem, tak bez něj obdržely velmi dobré nebo dobré známky. Byly podstatně rychlejší, což dokazuje například zkouška vrtání do vápence. Udělat do něj díru hlubokou 30 mm zvládly v průměru za necelé tři sekundy, zatímco akumulátorové modely potřebovaly dvakrát tolik času. „Ještě větší rozdíly se ukázaly při vrtání s příklepem, kdy mnohé akumulátorové vrtačky nedokázaly v požadovaném časovém limitu dosáhnout požadované hloubky děr a vysloužily si tak pouze uspokojivé a dostatečné hodnocení. Nejtěžším oříškem byla žula,“ vysvětluje šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

Při šroubování baterie

Zcela opačné byly výsledky při šroubování. Akumulátorové přístroje sice potřebovaly na splnění úkolu zhruba o třetinu více času, svými výsledky si však vysloužily dobré nebo alespoň uspokojivé hodnocení. U síťových vrtaček převažovala nedostatečná, kterou si odneslo 10 z 15 testovaných modelů, zbylá pětice skončila s dostatečnou. Na vině bylo například málo citlivé ovládání otáček, kvůli němuž nebylo možné zašroubovat vrut pomalu a s citem.

Sečteno podtrženo v kombinaci vrtání a šroubování mezi síťovými přístroji nejlépe uspěl model Metabo SBE 850-2, u akuvrtaček s příklepem nejvíce přesvědčila Ryobi R18PDBL-252S a z akumulátorových vrtaček bez příklepu si nejlépe vedla DeWalt DCD791D2.

Limity s drátem i bez něj

Bezdrátové vrtačky mají řadu výhod. Zjevná je jejich mobilita, kdy není limitem délka prodlužovačky, a tak se s nimi můžete vydat třeba na střechu. Lépe také vycházely v porovnání uživatelské přívětivosti, pokud jde o hlučnost, hmotnost a lepší vybavenost.

„Například osvětlení pracovního prostoru je u nich téměř samozřejmé, zatímco žádná
z testovaných vrtaček s kabelem jej nenabízí.“ Premiantkou se v souvislosti s uživatelskou přívětivostí stala akumulátorová bezpříklepová vrtačka DeWalt DCD701D2, která za hodnocení dílčích parametrů posbírala samé jedničky, což se žádnému jinému modelu nepodařilo. Možnosti bezdrátových vrtaček však do značné míry stojí na kvalitě akumulátorů, a proto jim byl věnován samostatný blok zkoušek zahrnující test výdrže a životnosti baterie i rychlosti nabíjení a samovybíjení.

Zaostřeno na akumulátory

Vyšší výdrž baterií předvedly přístroje bez příklepu, přičemž na čele i na chvostu byly značky DeWalt (dobře DCD791D2, dostatečně například DCD701D2) a Bosch (dobře AdvancedDrill 18, dostatečně UniversalDrill 18). Pro lepší představu trocha praxe – zatímco dobře hodnocené modely zvládly na plné nabití vyvrtat zhruba 200 děr, u modelů s dostatečnou šlo o méně než 120 děr a podobně tomu bylo u výdrže při šroubování vrutů. Ve zkoušce životnosti baterií obstála většina testovaných bez problému. Jedinou výjimkou byl model Powerplus POWX00445, u něhož po 300 cyklech úplného nabití a vybití poklesla kapacita akumulátoru
o 17 %, což znamenalo nedostatečné hodnocení. Pokud jde o dobu nabíjení, v průměru si rezervujte jednu hodinu.  „Vybíráte-li bezdrátovou vrtačku, doporučujeme právě s ohledem na čas potřebný pro nabíjení přístroje mající ve výbavě více akumulátorů, které lze střídavě dobíjet.“

(Příliš) zátěžová zkouška

Test simulující zatížení odpovídající různým pracovním úkonům byl v případě bezdrátových vrtaček složen z 12 kroků (vrtání do dřeva, kovu, šroubování do dřeva) proložených etapami bez zátěže. V zátěžovém testu přitom byly i akuvrtačky napájeny přímo ze sítě. Očekávání byla vysoká, a to 5 552 cyklů. Velmi dobrých výsledků přitom dosáhlo všech 8 testovaných akuvrtaček bez příklepu. Ze čtyř akuvrtaček s příklepem si velmi dobře vedla jen jedna, a to Bosch Advanced Impact 18. Ostatní skončily s dostatečným a jeden s dokonce nedostatečným hodnocením.

Téměř totožný program podstoupily i vrtačky s kabelem, u nichž však bylo šroubování nahrazeno náročnějším vrtáním do betonu. Tomu bylo přizpůsobeno kritérium úspěchu, které činilo 2 835 cyklů. Velmi dobré hodnocení si vysloužilo jen 5 testovaných modelů, naopak 7 modelů získalo za svůj výkon jen dostatečnou. I v této kategorii se vyskytl jeden propadlík. Stejně jako u příklepových akuvrtaček šlo o zástupce značky Powerplus, přičemž v obou případech byla důvodem porucha motoru. Než k ní došlo, zvládla příklepová akuvrtačka Powerplus POWX00445 dokončit 533 cyklů, síťová vrtačka Powerplus POWE10035 pak 1013 cyklů. Síťovým vrtačkám Powerplus se bohužel nedařilo ani v zátěžovém testu příklepového mechanismu, který se u již zmíněného modelu POWE10035 poroučel po pouhých 19 cyklech. Nutno ovšem dodat, že právě selhání příklepového mechanismu stálo za horším hodnocením dalších šesti testovaných síťových vrtaček napříč značkami.

„Obecně je lepší si před výběrem přístroje ujasnit, zda budete jen vrtat a do čeho, nebo zda potřebujete i šroubovat. Akumulátorové vrtačky zvládnou lehčí práci a šroubování, pro těžší úkoly uplatníte spíš vrtačku s kabelem.“

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here