Proměny nábytku ovlivňovala v průběhu staletí především životní
úroveň společnosti a její aktuální potřeby a možnosti. „Kromě
základní užitné funkce nábytku, která je po staletí prioritou, došlo
i k proměnám estetickým. Současný nábytek nabízí sofistikovanější
design a mnohdy plní i funkci symbolickou a zábavnou,“ popisuje proměnu
ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku
Jan Opitz. Konkrétní styl podle něj reaguje na stav společnosti.
„Typickým příkladem je francouzský vynález sedacího pytle z konce 60.
let 20. století. Období se vyznačovalo uvolněnou náladou tvorby propojenou
s konzumním životem západního světa. Tento design by těžko vznikl
v atmosféře 40. nebo 70. let, kdy společnost zatěžovala ekonomická
recese,“ doplnil Opitz.
Okolní vlivy se projevily také na vybavení českých obývacích pokojů.
„K proměně došlo u úložného ‚reprezentativního nábytku‘, který
se velmi zredukoval. Příčinou je nástup počítačové techniky a
prosperity, věci už se nešetří na horší časy. Knihy a dekorativní
i výstavnické předměty pro návštěvy přestaly být v módě a věci
běžného užívání jsou nově ukládány v úložných systémech či
komorách,“ vysvětlil Petr Brunecký z Ústavu nábytku, designu a bydlení
při Mendelově univerzitě v Brně. Naopak stolový či sedací nábytek
v obývacím pokoji výraznější změnu nezaznamenal.
Změnou podle Bruneckého prošel i prostor, který je jako obývací pokoj
označován. Od gotiky do biedermeieru byl obývací pokoj spojený s kuchyní,
poté se vzhledem k odérům při vaření místnosti oddělily. Dnes se díky
zmenšování bytů, kvalitnějším technologiím a odsávání i existenci
polotovarů místnosti zase účelově propojují. Na tento trend reagují
i nábytkáři. „Zatímco dříve kladli výrobci důraz na sladění
obývací sestavy s konferenčním stolkem a pohovkou, nyní jsou v nabídce
také jídelní stoly či kuchyňské linky korespondující s vybavením
obývacího pokoje,“ vysvětluje Petra Triščíková z největšího
tuzemského nábytkářského e-shopu MT nábytek. „Zákazníci tak mají
často usnadněnou práci při výběru a nemusí nábytek do obytného a
kuchyňského prostoru složitě vybírat a kombinovat,“ doplňuje
Triščíková.
Obdobně se proměnila i doba, po kterou má nábytek sloužit. „Zatímco
dříve byl využíván do té doby, než se zničil, nyní plní spíše funkci
módního doplňku,“ popisuje trend bytová designérka Veronika Uhrová. To
potvrzuje i Petr Brunecký z Mendelovy univerzity, podle kterého se stal
nábytek z předmětu dlouhodobého užívání spotřebním zbožím.
„Nábytek, který dříve užívalo více generací, dnes vystřídala
v bohatých zemích potřeba obměňovat jej téměř každých pět let
v závislosti na solventnosti obyvatel státu. Za socialismu se v tuzemsku
přitom nábytek obměňoval přibližně dvakrát za život,“ uvádí
Brunecký. Trend častější obměny nábytku potvrzuje i průzkum e-shopu MT
nábytek, podle kterého každý druhý Čech nakupuje nábytek alespoň jednou
ročně. Pět procent dotázaných dokonce uvedlo, že nový kus nábytku
pořizuje jednou měsíčně.
Krátkodobějšímu užívání konkrétního nábytku odpovídá také
větší ochota s vybavením domácnosti experimentovat. „Lidé se už
nebojí koupit i výraznější kus nábytku, když ví, že ceny nejsou tak
vysoké, aby si nemohli dovolit jej za několik let pozměnit podle nových,
aktuálnějších trendů,“ vysvětluje trendy nákupního chování Petra
Triščíková z tuzemského e-shopu MT nábytek. Mezi častěji obměňovaný
nábytek podle Triščíkové patří menší úložné prostory, křesla či
jiný kusový nábytek, jehož nákupem lze vzhled obývacího pokoje proměnit
bez vysokých nákladů.