Původní panelákový byt, kde Bohdan s přítelkyní žijí, je 40 let
starý a téměř nic se v něm nezměnilo. Kromě opravy jádra a lehké
rekonstrukce ložnice je v takovém stavu, jako když v něm Bohdan žil
s maminkou. Jedná se o byt 3 + 1 o výměře 82 m².
V bytě žije Bohdan 14 let. Přestěhoval se do něj s maminkou po
rozvodu rodičů. Když bylo Bohdanovi 15 let, maminka dostala rakovinu.
Bojovala s ní čtyři roky a nakonec jí podlehla v den jeho 20. narozenin.
Bohdan byt zdědil a díky podpoře prarodičů v něm mohl bydlet a zůstat
při studiu na vysoké škole. Úmrtí maminky ho více sblížilo s otcem.
Bohužel i on měl rakovinu a půl roku po smrti maminky zemřel také. Bohdan
se tak ve dvaceti letech stal sirotkem. V bytě se od té doby, co maminka
zemřela, téměř nic nezměnilo.
Bohdan se s Terezou seznámil na zemědělské univerzitě, kam začal
chodit po té, co maminka zemřela. S Terezou se nejdříve 5 měsíců
kamarádili, pak spolu začali chodit. Když zemřel i otec, Tereza byla
Bohdanovi velkou oporou. Nejdříve u něj začala přespávat, pak se k němu
nastěhovala. Chovají spolu fretky. Bohdan brigádničí jako recepční
v hotelu, Tereza na Spartě jako hosteska. Bohdan hraje fotbal, je i velkým
fandou, Tereza chodí plavat, společně hrají ricochet. Po škole plánují
rodinu. Proměna obýváku s kuchyní by byla startem do nového společného
života.
Vztah s Terezou považuje Bohdan za první krásnou událost, která ho po
smrti rodičů potkala. A v něm také vidí svou budoucnost. A byla to
právě Tereza, kdo začal byt dávat dohromady. S pomocí jejího tatínka
upravili alespoň ložnici, udělali nutnou opravu bytového jádra, které bylo
původní, plesnivé a popraskané. Více nezvládli. Obývák je hodně retro,
plný starých nepotřebných věcí. Oba dva jsou na vysoké škole a na
další rekonstrukci nemají peníze. Z brigád si sotva vydělají na
živobytí.
Jaká je představa Bohdana a Terezy o novém bydlení?
Líbí se jim moderní styl, rádi by měli v bytě zastoupené světlé
barvy, líbila by se jim velká knihovna. Světlé dřevo a cokoli, co se
k tomu hodí. Bohdanovi je to víceméně jedno, o designu rozhoduje spíše
Tereza. Jsou skromní, nevadilo by jim, kdyby designéři zachovali nějaký
původní nábytek. Co se týká barev na zdech, nechtěli by zelenou,
růžovou a nic nudného. Upřednostňují elegantní styl, přírodu,
zvířata, cestování, fotbal a také filmy. Takže by jim takovéto prvky
udělaly radost. Chtějí zachovat obraz, který kreslila Tereza, jídelní
stůl a židle, protože jsou nové. Jinak asi jen obrázky.
Před úpravou bytu:
A jak se na proměnu dívají designéři Kamila Douděrová a František
Kobližka?
Hodnocení designérů: „Proměna to byla tvůrčí, zábavná a svým
způsobem experiment, co jde udělat v paneláku. Hned jsme věděli, že
budeme bourat příčku mezi kuchyní a obývákem, zvětšíme prostor a
využijeme ho ve prospěch kuchyně, vytvoříme varný ostrůvek, který je
v panelákových kuchyních rarita. Týden před proměnou jsme narazili na
problém, protože jsme od bytového družstva zjistili, že vedle spížní
skříně jsou zabudované stoupačky, vzduchotechnika, která odvětrává
špajzky v celém paneláku, tudíž je musíme zachovat. Nakonec jsme úskalí
paneláku využili a zakomponovali, sloup jsme zvýraznili štukem a nechali ho
propojit ostrůvkem. Je to takový designový pilíř uprostřed místnosti.
Po úpravě:
Z původního nábytku jsme nezachovali nic. Hlavní bylo probourání
příčky a propojení kuchyně s obývákem. Dispoziční řešení kuchyně
s použitím varného ostrůvku nebývá v paneláku časté. Celkový návrh
vycházel v podstatě z dekoru podlahy, kresba dřeva jilmu je velmi
zajímavá, výrazná, křivky v ní jsme využili v grafice na grafoskle ve
dveřích, na barovém pultu a také na potištěném napínaném plátně na
stropě. Podhled má podobu dvou parabol, které podtrhují dynamiku interiéru.
Křivku jsme promítli i do zvlněné kolejnice na záclony, která probíhá
po celé šířce místnosti. Další podstatný motiv je tzv. glamour, vnesli
jsme do interiéru punc elegance, např. kuchyňská dvířka v barvě perleti
či tapeta se zámeckých motivem. Třetím „highlightem“ proměny byly
knihy. Chtěli jsme vtipně zakomponovat velké množství knih, zvolili jsme
netradiční podstropní police, které probíhají po dvou stěnách, nezdá se
to, ale takto umístěné knihy pojmou stejné množství jako velká vestavná
knihovna.“