Očekávané změny technických norem, které by umožnily stavbu až do výšky 18 metrů, mohou celý rozvoj paradoxně zpomalit. Vyšší nároky na požární bezpečnost a konstrukční řešení s velkou pravděpodobností zvýší náklady a zastíní přínosy dřeva. Výsledkem může být spíše odrazující efekt.
„Reálný potenciál vnímám v nejbližších letech především u dřevostaveb do čtyř nadzemních podlaží a staveb v segmentu mateřských a základních škol, sportovních a výrobních hal nebo obchodních objektů,“ říká Radek Oslizlo, technický ředitel společnosti AGROP NOVA, vyrábějící stavební systém NOVATOP. „Právě v těchto kategoriích už v Česku stojí řada kvalitních a inspirativních realizací. Výstavbu do 18 metrů tímto rozhodně neodmítám, jen si myslím, že samotná změna normy žádnou revoluci nezpůsobí,“ dodává.
Podle odborníků se dá očekávat, že konvenční stavby budou v Česku dále zdražovat, zatímco dřevostavby budou nabízet efektivnější řešení. Česká stavební scéna tak bude – byť s desetiletým až dvacetiletým zpožděním – následovat příklady ze západní Evropy. A to rozhodně není slabina. Naopak, je to příležitost stavět chytřeji, udržitelněji a s oporou v osvědčené praxi.
„Klíčem k úspěchu vícepodlažních dřevostaveb bude správná volba kombinace konstrukčních systémů, která reflektuje nejen technické, ale i ekonomické aspekty.“ vysvětluje Lukáš Krbec z týmu A2 Timber. Podle jeho slov byla na začátku navrhování dřevěných konstrukcí v oblasti pozemních staveb první volbou desko-stěnová soustava s použitím CLT. Dnes dochází k poznání, po zhruba deseti letech práce designéra dřevěných konstrukcí, že je nezbytné přistupovat ke konstrukčnímu návrhu jako ke kombinaci různých materiálů a systémů. To zahrnuje jak deskové systémy podepřené rámy, tak sloupové konstrukce – a to nejen z hlediska celkového konstrukčního řešení, ale i při navrhování jednotlivých prvků. Příkladem mohou být stropní žebrové panely nebo kombinace masivních dřevěných prvků s betonem. „Jsem přesvědčen – a naše poslední připravované projekty to potvrzují – že přichází doba, kdy začneme dřevěné prvky vyztužovat ocelovými nebo uhlíkovými elementy,“ upřesňuje Lukáš Krbec.
CLT není všelék na vícepodlažní dřevostavby
U vícepodlažních dřevostaveb je v poslední době nejčastěji voleným hlavním konstrukčním systémem CLT – křížem lepené dřevo. To si oblibu získalo svou univerzálností a vlastnostmi, jako jsou vysoká statická únosnost, požární odolnost či rychlá montáž. Projektanti však upozorňují, že ani CLT není ideální volbou pro všechny konstrukční situace. V některých případech může být jeho použití dokonce neefektivní – z technického i ekonomického hlediska. Mezi slabší stránky CLT řešení patří především vyšší cena a v některých případech i větší tloušťka panelů, což může být problematické zejména u obvodových konstrukcí, kde je vrstevnatost skladby komplikovanější.
„CLT je skvělý materiál, jeho použití by však mělo být pečlivě zvažováno s ohledem na specifické požadavky daného projektu,“ uvádí Radek Oslizlo. Podle jeho názoru bývá u většiny velkých projektů – jako jsou bytové domy, administrativní budovy nebo hotely – CLT využíváno komplexně, včetně obvodových i nenosných konstrukcí a stropů s velkými rozpony, ale to nemusí být vždy to nejvhodnější řešení.
Vyhrává chytrá kombinace systémů
Úspěch vícepodlažních dřevostaveb spočívá v chytré kombinaci systémů. Architekti a projektanti by měli vybírat konstrukční systémy s ohledem na specifické potřeby daného projektu. Tímto způsobem lze dosáhnout nejen technické a ekonomické efektivity, ale také vysoké estetické kvality staveb. Transformace českého stavebního sektoru však bude vyžadovat silnou podporu ze strany investorů, kteří se nebudou bát inovací a přijmou dřevostavby jako perspektivní součást výstavby. „Osobně zastávám názor, že u výškových budov bychom měli využívat dřevo výhradně tam, kde zúročí své přednosti před jinými materiály. Aktuálně pracujeme s týmem odborníků na promyšleném systémovém řešení pro vícepodlažní dřevostavby, kde jsou navrženy efektivní kombinace konstrukčních řešení, napasované na české normy,“ uzavírá téma Radek Oslizlo.