Deset tipů pro přípravu zahrady na jaro

    Jaro je za dveřmi a po dlouhé zimě zahrada potřebuje správně nastartovat. Proto jsme připravili výčet nejdůležitějších činností, jak odzimovat zahradu. Naši péči si zaslouží trávník, stromy, keře i záhony.

    0

    1. Hnojivo pro rychlý start po zimě

    Pokud se na půdě ještě nachází sníh, je to ideální doba pro vápnění půdy dolomitickým vápencem. „Jde o šetrný způsob, kdy se vápenec postupně vsakuje do půdy a pozvolna ji obohacuje vápníkem, hořčíkem a dalšími živinami. Dolomitický vápenec je určen pro aplikaci na ornou půdu, sady, zahrady, louky, pastviny a lesní porosty,“ vysvětluje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach, a dodává: „Alternativním řešením je posypávání záhonů popelem. Není to obvyklá aktivita, ale o to účinnější. Dřevěný popel obsahuje větší množství draslíku a vápníku, což jsou dvě nevyhnutelné živiny, které rostliny potřebují k zdravému růstu.“

    2. Péče o trávník v zimě

    Na jaře musí být trávník čistý, bez listí a mechu. Pokud jste nestihli listí shrabat na podzim, udělejte tak před začátkem jara, omezíte tak šíření některých nemocí, hlavně strupovitostí jabloní a hrušek. Vějířovými hráběmi se z trávníku odstraní mech a provede se vertikutace – provzdušnění půdy. Vertikutátor vyhrabe a rozbije existující trsy do hloubky 3 – 5 mm. Na takto provzdušněnou půdu nasypte křemičitý písek. Dává se v množství 2 litry/ m2 na jižní, východní a západní stranu a 3 litry/m2 na sever, protože tam je více vlhkosti a mechu. Tím vytvoříte přirozenou drenáž v jílovité půdě.

    3. Zimní řez ovocných stromů

    Zima je vhodná doba na prořezání ovocných stromů. Řezy lze vykonávat od února do března anebo v čase, kdy nepanují příliš velké mrazy. Pokud klesne teplota pod 10 stupňů Celsia, je lepší s řezem počkat, dřeviny prořežete správně tak, že odstraníte postranní výhony, stopy po řezu by měly být co nejmenší.

    4. Kácení stromů a vysázení nových

    V zimě, v době vegetačního klidu, je možné ze zahrady odstranit staré a nemocné stromy. Pokud se rozhodnete pokácet starý ořech anebo jabloň, neodstraňujte jejich pařezy. Můžete je například naočkovat sadbou hlívy ústřičné. Vysázet nové stromy lze nejen na podzim, ale i v zimě. Před výsadbou je důležité znát místní půdní a klimatické podmínky a podle toho volit vhodné druhy. Nejnáročnější jsou meruňky a broskvoně, ideální pro naše podmínky jsou jabloně, hrušně a švestky. Nejméně náročné jsou třešně, drobné ovoce, červené a černé jeřabiny.

    5. Kontrolujte hlíznaté a cibulové rostliny před plísní

    V zahradě je neustále potřeba kontrolovat, zda rostliny nejsou napadené houbami anebo plísněmi. V případě, že se objeví napadené kusy rostlin, je potřebné je bezodkladně zlikvidovat.

    6. Kontrolujte předčasné klíčení

    Stejně jako se kontroluje kvalita a zdraví rostlin, je potřeba zaměřit pozornost i na to, zda některé z vysazených rostlin předčasně neklíčí. Pokud se v zahradě objeví pučící zelený výhonek cibuloviny, je to v důsledku vyšších teplot. Hlízy a cibule proto radši přestěhujte na sušší místo.

    7. Chraňte rostliny před mrazem

    Jarní slunce bývá nejisté a mrazy se mohou kdykoliv vrátit. Proto je důležité chránit slabé rostliny před poškozením mrazem. To platí zejména pro mladé rostlinky česneku, jahod a bylinek. Ochranu zajistí dostatečná vrstva mulčovací kůry nebo chvojí.

    8. Rytí a hnojení záhonů pro dobrou úrodu

    Alespoň jednou za rok je dobré půdu zrýt. Pokud se tak nestalo na podzim, je rytí možné i v zimě, ve chvílích, kdy není půda zamrznutá. Zkypřováním slehlé či zhutnělé půdy se zlepšuje jak provzdušnění, tak odvodnění. Během rytí je dobré přidat trochu hnojiva a doplnit chybějící vápník do půdy. Rytí zahrady je ideální, pokud plánujete zvětšit plochu se záhony, zrytím nevysázené plochy ji připravíte k pěstování.

    9. Vysázení letniček a zeleniny

    Možná vám připadá, že na výsadbu je ještě brzy. Některé plodiny ale mají velmi dlouhou vegetační dobu a bez včasného předpěstování by nedozrály. Pokud máte skleník, už v únoru můžete začít s výsevem prvních kvetoucích rostlin. Vyberte si především ty, které potřebují na pěstování delší dobu. Jde například o petúnie nebo begónie. V únoru nebo březnu je také dobré začít s výsadbou zeleniny. Pomalu rostoucí a teplomilné druhy, jako jsou například rajčata a paprika, si můžete předpěstovat doma. Velkým pomocníkem mohou být pěstební květináče z bílé rašeliny zaručující rychlý růst výsadby. Jednoduše se naplní výsevním substrátem, přidají se semínka a zalijí se. Semínko by mělo být zakryto přibližně dvojnásobnou vrstvou, než je jeho velikost. Jakmile kořeny proniknou skrz stěny květináče, zasadí se rostlinka i s květináčem do půdy.

    Do záhonu sázejte pouze silné a zdravé rostliny, neporušujte jejich kořenový obal, proto rašící mladé rostlinky do záhonu vysaďte i včetně rašelinového květináče. Při sázení dodržujte správnou vzdálenost a hloubku, aby si dospělé rostliny navzájem nepřekážely. Po vysazení sazenice dobře zalejte, v prvních několika týdnech by rostliny neměly vyschnout, protože nejsou ještě prokořeněné. Pro rychlejší růst k nim můžete přidat trochu vyzrálého kompostu. Až do poloviny května mohou mladé rostlinky ohrožovat přízemní mrazíky, proto je především v prvních týdnech a na noc chraňte netkanou textilií.

    10. Předjarní postřik proti přezimujícím škůdcům

    V době vegetačního klidu se provádí předjarní postřik proti přezimujícím škůdcům. Tímto krokem se zničí celá plejáda nejen dospělých jedinců, ale i vajíček. Někteří škůdci přezimují většinou za starší kůrou, proto je potřeba, aby postřik zatekl i tam.